úterý 25. listopadu 2014

Week in pictures

Tento týden mi vyšel takový průsek mými největšími žrouty času/hobby/zájmy/náplní dne..říkejte si tomu jak chcete. Já a řídit..vtip, ale tu fotku jsem si neodpustila. Pózerka. Nový nehty...ve školním roce! Kecám..čistá rebélie.









neděle 9. listopadu 2014

Wishlist

Vánoce jsou tady! Radost sám sobě udělej. Haha.
Nevím čím to tady osvěžit, ale napadlo mě (a neubránila jsem se) přidat wishlist. Jde více méně o interiérové kousky. A nebudu se tajit tím, že už devět let mám sen. Mít hezký moderní pokoj, tj. pryč s krtečkem a zajetým všudepřítomným modro-béžovým nábytkem.
A jestli je to na vás moc bílé, tak vítejte v mém světě. Trochu švédských genů asi nezapřu a skandinávský styl je moje gusto. Navíc mi všude chybí světlo. Doma v Olomouci mám pokoj bez světla. Vybírám věci tak, aby až se budu v květnu/červnu příštího roku stěhovat natrvalo do nějakého bytu v Praze, mohla jít většina se mnou. Univerzální doplňky. A bílé nelituji. Co s prostory, kde není světlo a zdi máte tak i tak vymalované na bílo? Už jen bílý nábytek a kvalitní výkonné umělé osvětlení. Doufám, že mi pár věcí z tohoto wishlistu život časem nadělí.


pátek 17. října 2014

Školení a Interbeauty podzim 2014

Opět na místě činu. Podruhé co jsem se musela ubytovat jinde než na bytě, ale pomalu si zvykám. První den jsem byla na školení v bývalých prostorech Dioru. Nejsem tam poprvé. U firmy Pevonia Botanica. Závidět se nemá, ale ty salonky.. jsou kouzelné. Jejich podsvětlené schodiště, mramor a prostě...nádhera, poezie. Starají se o nás dvě velmi milé slečny/paní. Na minulé schůzce byla teoretická část a nyní jdeme na tu praktickou. Osahávám si přípravky, provádím ošetření a učím se novou masáž. Už ani nevím, kolik druhů masáží umím. Loučíme se a putujeme dál. Na něco dobrého! Samozřejmě mě to zlákalo do restaurace naproti Palladia, něco na způsob YamYam Express. Fotila jsem víc fotek, ale mám už tak přesložkovaný netbook, že opravdu netuším, kde skončily. Cestou na ubytovnu jsem se stavili do Světozoru na palačinku a pro mě cheesecake.

Druhým den mě čekalo Interbeauty, kde jsem byla konečně poprvé mezi prvními hned hezky z rána. Stihla jsem si nakoupit i u OPI, kde ještě byly skryty v nejlákavějším koši veletrhu s výprodejní cedulkou poklady, v podobě krásných barev. Pavilon byl ještě poloprázdný a spousta stánků teprve vybalovala zboží. Také možnost seznámit se a vyzkoušet nějaké nové výrobky na vlastní kůži bez fronty a kolem sebe mít další kolegyně, které do diskuze přispějí vlastní zkušeností a názory. Akce teprve započínali a nebyly přebrané veřejností. Žádné mačkání a nekonečné řady hladových slečen po upravených nehtech zdarma. Takže jsem měla štěstí potkat spoustu známých. Asi to zní ode mě hnusně, ale mě to upřímně vždy rozčiluje. Mohly by udělat dva dny pro lidi z oboru a neděli nechat veřejnosti. Nikdy nemám šanci nakoupit vše co potřebuji a v klidu si vybrat. Navíc mě dostává, že je to tam každému šumák, komu co prodají. Je spousta přípravků jen pro profesionální použití a živnostenský list je podmínkou, to je to co nás salony živí. Je to práce jako každá jiná se zodpovědností. Ale když prodají i naše esa v rukávu, to co nás dělá výjimečnými veřejnosti, čímž sníží zájem o návštěvnost salónů, za co pak budeme jíst a platit nájmy? Achjo. Nemohla jsem si to odpustit. Mám pocit, že nám ty veletrhy spíš ubližují. Navíc už ani jejich obsáhlost není taková, jako byla dříve. A veletržní ceny? Nevím. Počítám jen tu výhodu, že mám pohromadě většinu firem, vzorníků a výrobky vidím na vlastní oči. Takže člověk neschytá překvapení v podobě objednávek přes internet a internetových vzorníků. Tj. zkreslený online vzorník, neexistující swatche na googlu a barva v reálu mnohdy nemile překvapí. Takto mám vše pod jednou střechou bez platby nechutně vysokého poštovného. Jen ty mačkanice.

Po veletrhu jsem se nasměrovala k Palládiu, abych si v Mangu znovu vyzkoušela camel kabát s velkými klopami. Úplně jsem se do něj zamilovala, sluší mi a navíc jsem jej na nikom neviděla. Možná si jej dodatečně objednám příští měsíc. :) 
Následovala "obědo-večeře" v Bageterii Boulevard a naposledy jsem si na rozloučenou sedla do Audi, pochybuji že ještě někdy v životě do něj sednu.  A konečně cesta domů. Pomalu se loučím s životem v Praze a uchyluji se k rodné Olomouci. A doufám, že se na jarní veletrh znovu podívám. 












pátek 26. září 2014

Week in pictures

Nevím co bych psala. Týden jako každý jiný. Pořídila jsem si už druhou vodu od Victoria's Secret mou oblíbenou Mango Tempatiton, kterou jsem si oblíbila, když jsem pracovala v Londýně. Dále jsem dostala od holek parfém jak jinak, než Gucci. Měla jsem ho vybraný už nějaký čas a mile mě překvapilo, když jsem jej z krásného papíru rozbalila a vykoukl na mě jasný obal mého favorita. Děsím se dne, kdy mi dojde. Jinak se snažím zvyknout si na olomoucký život, před kterým jsem před lety šťastně utekla. Nechala jsem se ukecat rodinou a asi jim udělat radost. Od konce maturity, přes prázdniny jsem se snažila trávit zde víc času. Našla jsem si tu práci a zkusím zde do příštího května/června vydržet žít. Pak mám v plánu se opět odstěhovat do Prahy. Jinak práce tady je z mého oboru, přímo v srdci města, ale nic extra. Přijde mi, že se tu vše zastavilo v čase před 10-15 lety a kolektiv je takový dosti zvláštní. Každý jiná osobnost. Uvidím. Jestli tu nebude možnost růstu, což už teď napovídá záporně, nejspíš se do půl roku rozloučím.







sobota 3. května 2014

Week in pictures

Vesměs interiérová květinová mánie. 












pátek 21. března 2014

Maturita coming soon

Šílenství. Maturita za rohem. Káva můj nejvěrnější přítel a do toho mě včera čekala rychlá otočka v Praze. Nalíčit a vypadnout. Je to teď všechno za běhu. Ve škole naléhají. Spoustu lidí asi nepřipustí k maturitě. Přijde mi, že je nás maximálně pět, co to máme jisté. Za chvíli praktická. Přijde mi že umím všechno a zároveň nic. Trošku se bojím masáží. To nejjednodušší má totiž tendenci člověk někde zkazit. Navíc celé roky jsem byla víc situovaná k pedikúře a manikúře. Ošetření pleti byla zašívárna na dvě hodiny a člověku tak nehrozilo nebezpečí dělat obočí a řasy příchozích zákazníků.
Ani ve čtvrťáku na to stále ještě všichni nemáme odvahu. Možná jen ten tlak mistrové za zády. Takže dělat ošetření pleti byla asi za odměnu a mám pocit, že je dělaly dokola pořád jedny a ty samé. Nevadí. Za rok se tomu zasměji a až budu jednou pracovat, budou to ty nejmenší problémy světa. Stereotyp. Automatika. Cítím se najednou víc pozitivní. :)
 Maturitní práce dokončena a jediná strava co za poslední dny registruji jsou hromady cukru. Bože já po něm budu krásná! Třeba do maturity neprojdu ani dveřmi. Takže mě nepustí ke zkoušce! Haha. 









pátek 7. března 2014

Nuxe ... zlato pro kůži

Nebude tu dnes řeč o ničem jiném, než o Nuxe Huile Prodigieuse Multi Purpose Dry Oil. Tohoto super pomocníka jsem poznala v Británii a jeho popularita začíná nabírat na síle i u nás. Zatím jsem jej hlavně viděla na reklamních polepech lékáren, kde jsou k sehnání mimo jiné i krémy a balzámy.

Nuxe jsem začala používat pouze na pleť obličeje a na noc. Ráno je pleť hedvábně jemná a vyživená. Má poměrně dost výraznou pro mě momentálně nepopsatelnou vůni, která mi občas při bolesti hlavy nedělá nejlépe. Zkoušela jsem jej použít i na nohy a ruce, kdy kůže dostane krásný shimmer a zdravý odlesk pleti. Ale je mi líto jej při jeho cenové hladině používat na tělo kvůli množství.
Opravdu rychle se vstřebává a dokáže udělat lepší efekt, než kde jaký krém. Co se týče aplikace na pleť, nemusíte se bát, protože nezanechává žádný mastný pocit. Na pečlivě vyčištěnou a jemně vlhkou pleť, stačí opravdu jen pár kapek..skvěle se nanáší! 




neděle 2. února 2014

Interiér

Nenapadá mě nic originálnějšího, než vás vzít na návštěvu do našeho pražského bytu. Tam kam tak ráda utíkám. Asi bych měla napsat velké díky Darince, která nám ho svěřila do péče na dobu neurčitou, jelikož se rozhodla žít za oceánem. Neměla odvahu dát jej k pronájmu cizím lidem, jelikož se několikrát do roka ukáže zpátky. Tak jsme zvolili formu chůvy. S kamarádkou se staráme a máme takové své útočiště jako měla Carrie ze Sexu ve městě ze svého starého bytu. :)  Ve zkratce a spíše v detailech, ale i tak pojďte dál.  

Šílená pro mě až otřesná židle. Jestli se někdy ocitnete u nás na návštěvě, nedoporučuji si na ní sedat v černém oblečení. Bude vypadat jakoby vás objal yetti. 


Nemůžu napsat zátiší, ale vlastně možná ano. Milovaná Yankee Candle, kytice růží a můj věrný trhač nervových vláken Mac. Krásný dárek, kterému absolutně nerozumím. Applem nepolíbená.


Takový main stream. Hrnek z IKEA. Mají ho všichni a my nejsme výjimkou. 

 Milované Yankee.


Koutek krásy před zaskládáním nepřeberným množství parfémů a líčidel. Zánovní fotka.

A kousek z koupelny. Moc se mi líbí jaké obklady si do bytu kamarádka vybrala. 


středa 15. ledna 2014

Too Faced Lip Injection

Splnění "dětského" snu. Pamatuji si jako by to bylo teď, kdy jsem si dělala svůj první wishlist a na něm byl. Hned vedle královsky modré zimní bundy, UV lampy na nehty a bílého toaletního stolku. Lip Injection od Too Faced. U nás byl tehdy nedostupný, nesehnatelný. 
Tahle pecka opravdu funguje. Nanesla jsem si jej na rty a během chvilky se dostavilo zvláštní brnění...mravenčení. Rty se opravdu zvětšily. Jen škoda že efekt vydržel cca 3 hodiny. 
Cena se pohybuje kolem 1.500Kč na českých eshopech. Možná že jej bude možné sehnat i v Sephoře, kde je sortiment Too Faced.