Šílenství. Maturita za rohem. Káva můj nejvěrnější přítel a do toho mě včera čekala rychlá otočka v Praze. Nalíčit a vypadnout. Je to teď všechno za běhu. Ve škole naléhají. Spoustu lidí asi nepřipustí k maturitě. Přijde mi, že je nás maximálně pět, co to máme jisté. Za chvíli praktická. Přijde mi že umím všechno a zároveň nic. Trošku se bojím masáží. To nejjednodušší má totiž tendenci člověk někde zkazit. Navíc celé roky jsem byla víc situovaná k pedikúře a manikúře. Ošetření pleti byla zašívárna na dvě hodiny a člověku tak nehrozilo nebezpečí dělat obočí a řasy příchozích zákazníků.
Ani ve čtvrťáku na to stále ještě všichni nemáme odvahu. Možná jen ten tlak mistrové za zády. Takže dělat ošetření pleti byla asi za odměnu a mám pocit, že je dělaly dokola pořád jedny a ty samé. Nevadí. Za rok se tomu zasměji a až budu jednou pracovat, budou to ty nejmenší problémy světa. Stereotyp. Automatika. Cítím se najednou víc pozitivní. :)
Maturitní práce dokončena a jediná strava co za poslední dny registruji jsou hromady cukru. Bože já po něm budu krásná! Třeba do maturity neprojdu ani dveřmi. Takže mě nepustí ke zkoušce! Haha.
