pondělí 29. února 2016

Rimmel

Nová posila barevného týmu. Díky za ty barvy Rimmel! 
Několik Rimmel laků už se nějakou dobu zubí z vitríny mého salonu. Řekněme takové basic barvy - tmavě hnědá, černá, žlutá, modrá... ALE!
Tenhle super balíček mi přistál ve schránce poněkud nedávno a u klientek vzbudil velký úspěch. Konečně se nemusí rozhodovat jen mezi grapefruitovým třpytem, perletí, nebo peleťově růžovou. Ne že bych měla tak málo barev... ale přece jen starší klientela ocení i světle růžové a nějaké ty nude. 
Já samozřejmě skáču nadšením z tmavší mintové a pastelově modré. Konečně mám širokou škálu na nové nail art kousky. Co takhle marble design?



pátek 12. února 2016

Valentýn s otazníkem

Krásné odpoledne.
Valentýn se neodmyslitelně blíží a já si jim stále nejsem jistá a samozřejmě nic pro svou drahou polovičku, kromě láskyplných citů přichystané nemám. Hlas uvnitř mi říká, že to stejně není náš svátek a čiší z něj jednoznačně americký duch. A mé druhé já se zase tetelí blahem, jelikož letos mám možnost tento svátek v opojné zamilované euforii s kým a důvod proč slavit.
Jen mě děsí ta všude se valící lavina "valentýnský dárek". Dárky v tří, nebo čtyřmístných hodnotách?
Pro ženu mi výběr dárku připadá jednoduchý, kdy květina zaručeně vykouzlí úsměv na rtech. Ale co pro muže?
Pokud jste vyhrála ve Sportce, máte vystaráno. Prostě mu kupte jeho vysněné Audi, Bmw, Jaguára...pokud nejste manželé, za to by si vás měl na místě vzít za ženu. Nebo zjistíte co je zač a plný nadšení z nové lásky ujede. Takže..netankovat plnou, nebo klíčky až po svatbě!
Valentýn mi začíná připomínat Vánoce. Dva nucené svátky s nátlakem obchodních řetězců  s vykřičníkovým nakupujte, kupujte!
 Nechci napsat odbít.. Má to být přece svátek všech zamilovaných ne? Nakonec proč si dávat drahé dárky, když ten největší dar přece máte..vás dva a to, že se máte.





čtvrtek 11. února 2016

Lazy mornings

Dnes nemůžu napsat, že bych se probudila do nádherného dne. Sluníčko nesvítí a venku už druhým dnem vládne sychravé počasí. To na dobré náladě moc nepřidává. Obracím se v posteli a tisknu se do peřin. Přála bych si aby mě vzbudily sluneční paprsky a venku bylo jaro v plném proudu. Mít za oknem několik barvami zářících narcisů a hyacintů, jejichž vůně by se linula celým pokojem. Zdroj mé energie. Jsem tak trochu květinový maniak. Kdyby jen květinový. Drží se mě to celé roky. Přítel mě vždy strategicky provádí obchody jinou cestou, hlavně se nesmím dostat ke květinářství. Vydržím se hladově koukat celé minuty a s chutí bych nakoupila celý stánek. Hlavně nevidět ceduli "přijmeme floristku". Znamenalo by to několika minutové hlasité polemizování, proč jsem nešla studovat floristiku. 
Tento týden je zvláštní. Ve výsledku na něm nic odlišného nebo speciálního není. Jen je pomalý a bez náplně. Kéž bych měla svůj salon v místě bydliště, zalezla bych si každé ráno, kdy nemám objednávky za svůj bílý stůl a zabavila se vytvářením a trénováním nových designů. Ale to dojíždění mě unavuje a zabere spoustu času a energie. Když už se odhodlám vyrazit, než dorazím na místo, je mé nadšení a inspirace pryč. Achjo. Jsem složitý člověk. Sama bych na sebe občas potřebovala manuál. "Jak být happy a svěží 24hod. denně."







pondělí 1. února 2016

Bílá mánie

Bílé šílenství se mě drží. A cítím, že za chvílí zešílím já sama - bez svého milovaného bílého stolu. Máte doma svůj kout/místnost vybavenou podle sebe, kde je vám fajn, světlo, máte nápady, soustředíte se a bez které nedokážete žít? 
Jsem asi uhozená, ale já to tak měla. Ne úplně podle představ a bez dostatku denního světla, protože mám svou místnost situovanou na špatnou stranu, kdy mám krásné světlo jen do konce poledních hodin. Ale co nadělám. Připadám si bez pracovního stolu a kvalitní židle úplně vyřazená ze hry. Ptáte se, kde je problém? Svůj stůl jsem jmenovala na můj manikérský stůl. :) Úctihodný to post. Ale teď doma strádám. Jsem bílý maniak. Dusím se v prostorech, kde chybí světlo a nejsou velká okna. Kde je starý tmavý nábytek. Kde to nedýchá. Kde nejsou květiny a příjemné barvy. Líbí se mi i dřevěné dekory dubu ve studenějších tónech. Jak by řekla moje kamarádka, zase ze mě dýchají švédské geny.
Už půl roku toužím jet do IKEA (nebudu to skloňovat, zní to divně). Je škoda, že nejblíž je v Brně a Ostravě. A já jsem přímo uprostřed. Ale kdyby otevřeli IKEA i v Olomouci, asi by to bylo už moc a všude. I když se o tom před 2-3lety dost mluvilo, že se tak možná stane. Bohužel.
 Asi si budu muset pořídit nový pracovní stůl a možná i toaletní stolek. Jsem zvyklá mít své místo pro kosmetiku a parfémy (mimochodem parfémy jsou další mou slabostí). S velkým zrcadlem, osvětlením.. Jak máte situovaný "pokoj" a kde máte a jak skladujete svou kosmetiku? :)