Mladá.
Neví co chce.
Nerozhodná.
Minimalistka.
Perfekcionista.
Romantička.
Snílek.
...a tak bych mohla pokračovat. Ne, o tomhle to nebude.
Neočekávejte žádný duchaplný článek. Po noci, kdy místo aby vedle mě ležel můj muž (který tam stejně jako vždy neležel) jsem objímala kýbl. Jmenuje se Márpus. Je fajn. Má pevný tělo a v časech dobrých a zlých se o něj můžu opřít. Je to pravý gentleman, muž do života. Nekecá. Ani když hystericky brečím ze všeho kolem..vlastně i toho jak je mi zle. Když ho pobliju, není naštvaný. Je to parťák.
Žádné komentáře:
Okomentovat