pátek 26. září 2014

Week in pictures

Nevím co bych psala. Týden jako každý jiný. Pořídila jsem si už druhou vodu od Victoria's Secret mou oblíbenou Mango Tempatiton, kterou jsem si oblíbila, když jsem pracovala v Londýně. Dále jsem dostala od holek parfém jak jinak, než Gucci. Měla jsem ho vybraný už nějaký čas a mile mě překvapilo, když jsem jej z krásného papíru rozbalila a vykoukl na mě jasný obal mého favorita. Děsím se dne, kdy mi dojde. Jinak se snažím zvyknout si na olomoucký život, před kterým jsem před lety šťastně utekla. Nechala jsem se ukecat rodinou a asi jim udělat radost. Od konce maturity, přes prázdniny jsem se snažila trávit zde víc času. Našla jsem si tu práci a zkusím zde do příštího května/června vydržet žít. Pak mám v plánu se opět odstěhovat do Prahy. Jinak práce tady je z mého oboru, přímo v srdci města, ale nic extra. Přijde mi, že se tu vše zastavilo v čase před 10-15 lety a kolektiv je takový dosti zvláštní. Každý jiná osobnost. Uvidím. Jestli tu nebude možnost růstu, což už teď napovídá záporně, nejspíš se do půl roku rozloučím.







sobota 3. května 2014

Week in pictures

Vesměs interiérová květinová mánie. 












pátek 21. března 2014

Maturita coming soon

Šílenství. Maturita za rohem. Káva můj nejvěrnější přítel a do toho mě včera čekala rychlá otočka v Praze. Nalíčit a vypadnout. Je to teď všechno za běhu. Ve škole naléhají. Spoustu lidí asi nepřipustí k maturitě. Přijde mi, že je nás maximálně pět, co to máme jisté. Za chvíli praktická. Přijde mi že umím všechno a zároveň nic. Trošku se bojím masáží. To nejjednodušší má totiž tendenci člověk někde zkazit. Navíc celé roky jsem byla víc situovaná k pedikúře a manikúře. Ošetření pleti byla zašívárna na dvě hodiny a člověku tak nehrozilo nebezpečí dělat obočí a řasy příchozích zákazníků.
Ani ve čtvrťáku na to stále ještě všichni nemáme odvahu. Možná jen ten tlak mistrové za zády. Takže dělat ošetření pleti byla asi za odměnu a mám pocit, že je dělaly dokola pořád jedny a ty samé. Nevadí. Za rok se tomu zasměji a až budu jednou pracovat, budou to ty nejmenší problémy světa. Stereotyp. Automatika. Cítím se najednou víc pozitivní. :)
 Maturitní práce dokončena a jediná strava co za poslední dny registruji jsou hromady cukru. Bože já po něm budu krásná! Třeba do maturity neprojdu ani dveřmi. Takže mě nepustí ke zkoušce! Haha.