pátek 25. prosince 2015

Week in pictures

S kapkou vánoční atmosféry. I když bez sněhu to není ono. 











pondělí 14. prosince 2015

O čem to všechno vlastně je?

Čím dál častěji nad sebou začínám pochybovat a uvažovat. Co od života očekávám? Je cesta, kterou jsem se vydala ta správná, nebo je to jen příchod další životní lekce toho co nemám již více dělat?
Ano. To je výsledek doby, té zvrácené, beztvaré v niž žijeme. Nevíme co bude zítra či za týden. Je těžké si udržet cíle, protože ani nejsme schopni si ty přesné cíle vytyčit. Život běží neskutečně rychle a každý den se dějí velké věci. Doba nás nikam nežene a nepodporuje. Dnešní doba mi přijde neskutečně hektická, naopak i velmi prázdná. Chybí mi mezi lidmi etiketa, pozornost a hlavně emoce spolu s láskou. Jedno s druhým, ruku v ruce. Lidé si podkopávají nohy, předbíhají se namísto aby se k sobě navzájem chovali s úctou a otevírali si dveře. Honění se za penězi. Čím větší grázl, tím větší štěstí. Přehlcený trh, jelikož se pomáhá každému hlupákovi na místa, kde nemá co pohledávat. A není nic horšího než hlupák s mocí v ruce.
  Mým snem je zažít pár dní v době, kdy vykání bylo samozřejmostí. Etiketa především. A to oč v životě běželo, byla láska, rodina a kulturní život. Rodina. Vdát se a mít děti. O tom život je! Žít! Ne sloužit jako ovce státu, který se nás snaží zničit. (Nic proti ovcím samozřejmě! Mám je ráda. Vážně!)
Lidé se scházeli a žili více kulturně. Nyní každý druhý..už i pochybuji o vyjádření "každý druhý", jelikož to možná bude lépe znít v procentech: 65% lidstva žije svou kulturu na sociálních sítích.
Všechno upadá.
Tohle není vůbec pozitivní článek, ale já to musela napsat. Nenosím růžové brýle a denně sleduji politické dění. Všímám si jak mizí blízcí přátelé. Všichni jsou si vzdálenější víc než předtím. A není to tím, že stárneme.. elektronika, internet, politika. Peníze se staly mocností, bez které většina nepřežijeme. Vše..