sobota 26. října 2013

Studijní ne-horečka


Opět sedím v rohu své postele. Tentokrát ne v milované Praze, ale ve na druhé straně republiky. Frýdek-Místek. Nevěřícně kroutím hlavou..jak málo empatických lidí ve svém okolí mám. Cítím jak se mi na čele dělá hluboká vráska. Kolik mám kolem sebe lidí, kteří jsou schopni racionálně přemýšlet, znají mě a dokáží mě uklidnit. Protože to teď potřebuji. Čeká mě několik pro mě důležitých testů. Jsem trochu stresař. Divný slovo. Ale je to tak. Spolubydlící znásilňuje tlačítko replay pro mě neznámé skladby. Nedokáži se na nic soustředit. Z druhého rohu se ozývá: "Vykašli se na to, třeba to odloží o týden, já se taky neučím, max na to kouknem před hodinou a tu literaturu od někoho opíšem." Ne. Neusnu. Čtu odstavec látky poprvé,... podruhé,....potřetí!..., už mě to fakt nebaví...počtvrté...o čem to vlastně je? Kašlu na to, nějak to dopadne.


O ničem

Mám toho na srdci tolik, že se to tam už skoro nevejde. Cítím se jako hrnec. Za chvíli to přeteče. Tak ráda bych si ukradla pár dní jenom pro sebe. Třeba se ubytovat na nějaký wellness hotel, nebo se schoulit v nějaké roztomilé vzdušné kavárničce. S voňavou knížkou a dobrou domácí limonádou. 
Od rána se ploužím po bytě a nevím co vlastně chci. Nechce se mi nic a přitom všechno. Kéž bych se mohla rozběhnout kamkoli. Zažít něco nového. Připadám si jako ve svěrací kazajce. Škola, brigáda, focení, ...
Zase mých tisíc myšlenek a nálad v jednom. Chaos. Jsem příšerná pisatelka. Přispívám na blog jednou za uherský rok. Ale vůbec nemám ani chuť dělat třeba něco užitečnějšího. V tuto chvíli jsem schopna se pouze koukat z okna na ten nejkrásnější a největší měsíc, který kouká seshora dolů na mě. Praha krásně svítí, venku fouká podzimní vítr a lidé se plouží po nábřeží v šálách a kabátech asi z kaváren, nebo divadla. Mohla bych se jít procházet mezi nimi. Ale na to jsem moc unavená. Dobrou noc.


  

sobota 19. října 2013

Interbeauty podzim 2013

Zase Praha.:) Tentokrát jsem jela se spolužačkami na Interbeauty. Jako každý rok, kosmetický veletrh. Jely jsme "soukromnice" místo školy. Na bytě jsem měla plno, tak jsme přespaly na Flóře u kamarádky mé spolužačky. Vlastně téměř všechny z jednoho kraje. :) 
Po příjezdu nás čekala Barunka, která je v pražské dopravě znalejší než já. A to jsem tam každou chvíli. Většinou chodím všude pěšky, nebo s přítelem autem. Na veletrhu je narváno. Za tři hodinky mizíme pryč. Koupila jsem jen vosky do aromalampy jako dárek pro spolubydlící. Pár tubiček třpytek na nehty, nějaký lak a mističku na barvu. Chudý nákup. Ale skrz desítky lidí chovajících se jako zvířata mě opět přešla chuť nakupovat. 
Trochu jsme prošmejdili obchody v centru a večer kolem jedenácté jsme se vydaly do Retra. Upřímně jsem byla tak vyřízená z brzkého vstávání kvůli cestě na vlak do Olomouce, abych stihla Regio do Prahy..že jsem v Retru úplně odpadla a odklidila se do nějaké lounge. Byla jsem tak moc unevená, že i ta hudba plná decibelů, které cloumaly tělem mi dělala zle. Konečně na bytě. Holky pobrukují melodie, plné euforie probírají zážitky a tanečníky z dnešní noci a já se choulím ke spánku.
Druhý den ráno rychlá snídaně u Václaváku, procházka po obchodech a kolem poledne děvčata odjíždí zpátky na Moravu. Já v Praze ale ještě chvíli zůstávám a čekám na přítele.